Podcast · Budoucnost nepráce #24

    Tři roky s AI a jednou knihou

    Tři roky od vydání Budoucnosti nepráce se role obrátila: rozhovor vede Hanka Fialková a já odpovídám. O tom, co jsem v knize netrefil, proč návody krok za krokem nikoho neposunou a proč pracovat s AI neznamená automaticky pracovat méně.

    29. 10. 2026s Hankou Fialkovou

    Poslechněte si epizodu

    Vyberte si svůj oblíbený přehrávač.

    Tentokrát jsem na druhé straně mikrofonu. Hanka se mnou knihu Budoucnost nepráce od začátku vydávala, prodávala a dostala ji do zahraničí. Takže ví přesně, na co se zeptat a kde mě nachytat.

    Od prvního vydání uběhly tři roky. Kniha má podle toho, co víme, přes 35 tisíc prodaných výtisků a Hanka odhaduje, že ji četlo přes 50 tisíc lidí. Teď vychází aktualizované vydání a já přiznávám, že jeho úprava pro mě byla možná těžší než samotné psaní. Moje hlava už je jinde a nejradši bych všechno napsal znovu.

    Proto jsme se ohlédli nejen za knihou, ale hlavně za tím, jak se za tu dobu změnila práce s AI.

    Pět myšlenek v jedné minutě

    • Dvě předpovědi nevyšly. Inteligence nezlevnila skoro na nulu, protože chceme pracovat s nejlepšími modely. A přecenil jsem, jak rychle se lidé přizpůsobí novému způsobu práce.
    • Strop toho, co s AI zvládneme, se zvedá. Největší rozdíl dnes vidím mezi lidmi, kteří pracují v chatu, a těmi, kdo používají agentní nástroje.
    • Návod krok za krokem nikoho neposune. Principy a ochota experimentovat platí i po třech letech. Konkrétní nástroje se mění.
    • Nejlepší lidé nepřijdou tam, kde nemají nástroje. A „ve firmě jsme to neměli“ na pohovoru přestává stačit.
    • Superpowered, not super busy. Práce s AI je kognitivně náročná. Musíme se naučit od ní odejít.

    Co jsem v knize netrefil

    Když se mě Hanka zeptala, co se z knihy vyplnilo, odpověděl jsem, že skoro všechno. Oba jsme ale věděli o věci, která nevyšla.

    Psal jsem, že cena inteligence spadne skoro na nulu. Ceny opravdu klesají a každý nový model za pár měsíců výrazně zlevní. Jenže jsme zhýčkaní. Chceme, aby AI programovala a pracovala s velkým množstvím dat, a na to potřebujeme nejlepší modely, které stojí docela dost peněz. Nečekal jsem, že některá firma bude řešit, jestli není levnější najmout člověka.

    Druhá věc: přecenil jsem schopnost lidí přizpůsobit se novému způsobu práce. Setrvačnost je obrovská. Ve firmách se pořád často dělají úplně vstupní školení do ChatGPT.

    Od deseti tipů ke kompletnímu náboru

    Před třemi lety chtěly firmy hlavně úvod do možností a seznam nástrojů. Dnes se poptávka přesouvá k manažerům a ke konkrétním scénářům. Manažer, který AI sám nepoužívá, ji nechce ani po týmu a celá adopce drhne.

    Příklad z naší praxe: nedělali jsme s AI jen inzerát. AI nám propojila celý systém, vyhodnotila podklady uchazečů a doporučila, kdo se hodí. Každý uchazeč nakonec dostal osobní doporučení, jak by svoji přihlášku příště zlepšil. Na tohle jsem dostal nejvíc zpětné vazby. Lidé psali, že to byla nejlepší věc, kterou kdy dostali, když se někam hlásili.

    A další posun už je vidět: jak redesignovat práci a vytvořit operační systém. Analyzovat procesy a data, dát je na jedno místo a postavit prostředí, kde je AI přizpůsobená konkrétním lidem a jejich informacím.

    Ujíždí vám AI vlak? Mně taky

    Hanka se ptala, jestli lidem AI vlak ujel. Upřímně: mně taky trochu ujíždí. Spíš se ale zvedá strop toho, co můžeme dělat.

    Nedávno jsme v jedné firmě dělali opakovaný assessment. Lidé dělali reálně lepší věci, ale v absolutním srovnání měli horší čísla, protože se trh posunul rychleji. Největší rozdíl dnes vidím mezi tím, jestli pracuji v chatovacím nástroji, nebo v nástroji s agenty. V chatu můžu být čím dál lepší, a přesto mi vlak ujíždí. Je potřeba pořád objevovat a být tak trochu věčným začátečníkem.

    Proč nedělám návody krok za krokem

    Jedno vydavatelství na Tchaj-wanu nakonec knihu nevzalo, protože pro své lidi chtělo návody krok za krokem na konkrétní aplikace. Chápu, odkud ta potřeba přichází. Lidé mají strach, kam kliknout. Někoho objevování nových věcí prostě nebaví.

    Jenže když dáte návod krok za krokem, nikdy se to neposune dál. Pro mě je dnes důležitější, jak člověk dokáže dělat svoji práci tak, aby byla výjimečná. A jak ji přestavět úplně. Místo toho, aby mi AI pomohla udělat lepší prezentaci, si nechám naprogramovat řešení, které si kolega jedním kliknutím vloží do své AI. Proto jsme z aktualizovaného vydání vypustili i část jmen nástrojů. Každý si to v týmu dělá trochu jinak a všem to funguje.

    Firmy se rozdělí

    Budou firmy, kde lidé mají nejlepší nástroje a AI je v nich nativní. A budou firmy, kde se pracuje v nástrojích jako z minulého století. Top performeři, kteří jsou zvyklí na to první, do těch druhých nepřijdou. Nebo to bohužel zjistí až na pohovoru.

    Platí to i obráceně. To, že AI nemáte v práci, neznamená, že ji nemusíte umět. Na dalším pohovoru buď řeknete „omlouvám se, ve firmě jsme to neměli“. Nebo řeknete: „Ve firmě jsme to sice neměli, ale doma jsem si udělal tohle a tohle.“ Tyhle rozdíly mezi lidmi budou narůstat.

    A když se laťka srovná a vytvořit web nebo aplikaci zvládne skoro každý, rozhodnou dvě věci. Agency, tedy že to budu chtít udělat a dotáhnout. A dobrý nápad, co vlastně vytvořit. Celá Budoucnost nepráce je o agency.

    Superpowered, not super busy

    Píšu novou knihu s pracovním názvem Superpowered. Bude lehčí, má vyjít nejpozději v prvním čtvrtletí 2027 a jedna kapitola se pracovně jmenuje „Superpowered, not super busy“.

    Práce s AI je intenzivní. Nemyslím tím, že bych sám tolik pracoval. Ale pořád se rozhoduju, dávám zpětnou vazbu a přepínám mezi agenty. Proto teď cvičím víc než dřív a mezi jednotlivými sessions si cíleně dávám pauzu, třeba dvacet minut s kettlebellem.

    Hanka to popsala přesně: nemá FOMO, ale pocit provinění, když od rozjetých oken odejde. Odejít od počítače je skill, který se musíme naučit. Zvlášť ti z nás, kteří pracují rádi a pro které je AI tak trochu dopaminová mašina.

    Přesto je v tom i dobrá zpráva. Vidím lidi, kteří díky AI dostali do práce novou energii. Proto vždycky radím učit se na tom, co vás baví. Ne na věcech, které děláte neradi.

    Pro koho kniha je

    Pro lidi, kteří jsou dnes úplně vepředu, už kniha moc smysl nedává. Možná pro ně uděláme verzi v Markdownu, kterou si vloží do své AI a ta jim podle jejich práce doporučí, co dělat. Pro všechny ostatní principy platí. Začátečník si odnese motivaci experimentovat. Pokročilý zjistí, že spoustu věcí z knihy, třeba mapování procesů, dnes zvládne s AI daleko jednodušeji než před třemi lety.

    V celém rozhovoru mluvíme také o tom, jak se kniha dostala do zahraničí, co obnáší vydávat si knihu sám a proč se znovu učím psát, když za mě dnes spoustu textů napíše AI. Video najdete nahoře na této stránce.

    Nový díl vám nikdy neunikne

    Přihlaste se k odběru a dostávejte nové epizody rovnou do mailu.

    Další z inspirace