Jak uspět ve světě umělé inteligence? Naučte sebe i děti čtyři klíčové schopnosti
Myslíte, že by se děti měly učit programovat? Právě naopak. Naším úkolem je vytvořit takové technologie, aby už nikdo programovat nemusel. Právě takové sdělení vyslal světu Jensen Huang, ředitel společnosti Nvidia, která stojí za řadou technologií pohánějících svět umělé inteligence. Pokud by něco takového řekl kdokoliv jiný, možná by si toho nikdo ani nevšiml. Huangova slova bychom však neměli brát na lehkou váhu. Fakt, že se mu podařilo dostat svoji firmu mezi nejhodnotnější společnosti světa, rozhodně není náhoda.
Realita je však jiná a otázkou není, zda firmy nebudou potřebovat programátory, ale kdy je potřebovat nebudou. Všichni se totiž musíme naučit odlišovat časový horizont a začít přemýšlet nad tím, jaké dovednosti potřebujeme pro to, abychom byli úspěšní i v éře umělé inteligence, a to v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu.
V tom krátkodobém je to totiž přesně naopak – a programátorem by se měl stát téměř každý. Ne nadarmo už několik let používáme termín „občanský vývojář“ (citizen developer). Podnikové aplikace a populární kancelářské aplikace se totiž staly tak flexibilními, že si je mohou zaměstnanci přizpůsobovat svým potřebám, propojovat a automatizovat v nich práci i bez nutnosti programování. S příchodem nástrojů s umělou inteligencí máme těchto možností daleko víc. Už jen to, jak je ovládáme, je svým způsobem programování, jen místo složitých kódů používáme přirozený lidský jazyk. A tam, kde přece jen potřebujeme složitější algoritmus, tak i s tím nám AI pomůže. Ve své praxi vidím desítky a stovky příkladů, kdy si lidé bez IT znalostí během několika hodin dokážou vytvořit takové aplikace, za které firmy ještě před několika lety utrácely desítky, nebo dokonce stovky tisíc korun.
Chcete udělat rešerši o vaší konkurenci? Stačí zadat tento úkol AI a za pár vteřin ji máte hotovou. Potřebujete propojit s novými klienty? Stačí správně zadat příkaz a spustí se automatizace, která na tom začne pracovat. To není budoucnost, to vše je možné už dnes. I proto věřím, že daleko důležitějšími dlouhodobými dovednostmi pro budoucnost jsou kreativita a představivost (abychom věděli, co máme umělé inteligenci zadávat), všeobecný rozhled (abychom dokázali propojovat naše znalosti a řešit problémy) a schopnost vytvářet systémy – ať už ty složené z lidí, nebo ty digitální, které pracují za nás.
To však neznamená, že bychom měli na rozvoj digitálních dovedností zanevřít, právě naopak. Nejde totiž jen o samotné programování, ale o algoritmické myšlení, abstrakci, práci s daty nebo vytváření nových digitálních služeb, bez kterých se moderní ekonomika neobjede. A hlavně – co jiného je programování než schopnost precizně popsat myšlenky, řešit s jejich pomocí problémy a vytvářet inovace, které pomáhají měnit svět?
Když se můj dvanáctiletý syn účastnil projektu The European Astro Pi Challenge, za kterým stojí Evropská vesmírná agentura a v rámci kterého žáci a žákyně základních škol vytvářejí programy pro Mezinárodní vesmírnou stanici, dal jsem mu k dispozici přístup k aplikaci ChatGPT. Bylo neuvěřitelně zajímavé sledovat, jak tým několika dětí s pomocí umělé inteligence řeší problémy, se kterými by si velká část lidí z byznysu vůbec nevěděla rady.
Ukazuje se totiž, že práce i samotné vzdělávání bude úplně jiné, než jak ho známe my, kteří jsme se narodili před příchodem AI. Stačí dát dohromady pár zvídavých lidí, zadat zajímavý problém a jen sledovat, jak za pomoci umělé inteligence vytvoří takové invence, o kterých jsme dříve jen snili. A je úplně jedno, jestli to vytvářejí lidé, nebo to za ně dělá AI. Protože v novém světě jde primárně o to, co chceme vytvářet a jakou to má hodnotu, nikoliv o to, jak jsme to vytvořili a kolik času nám to zabralo.
I proto bychom se měli urychleně začít připravovat na svět bez programátorů, ve kterém budou programátory úplně všichni.