Toto je jeden z nejdůležitějších textů, které jsem kdy napsal. Pro spoustu lidí to nebude úplně příjemné čtení, ale věřím, že v tuto chvíli je daleko důležitější a užitečnější upřímnost, než komfort.
Celé to začalo myšlenkou Jacka Clarka, jednoho ze zakladatelů společnosti Anthropic:
“Očekávám, že do léta 2026 bude mít mnoho lidí, kteří pracují s pokročilými AI nástroji, pocit, že žijí v paralelním světě oproti těm, kteří s nimi nepracují.“
Tato myšlenka se mnou naprosto rezonuje, protože to vidím na vlastní oči už teď. A je to daleko větší problém, než si lidé myslí. Jen si toho zatím — podobně jako u dalších exponenciálních technologií — nikdo moc nevšímá.
Většina lidí zatím žije v iluzi. Pracují ve firmách, kde se toho zatím moc neděje. Sledují český LinkedIn, který je oproti tomu, co předvádějí nadšenci do AI na Twitteru/X úplnou oázou klidu a pohody.
Vidí, že AI umí programovat a automatizovat spoustu věcí. Zároveň ale někdy nefunguje, nebo udělá chybu — a lidé si z toho vyvodí závěr, že AI nebude nikdy schopná dělat práci na lidské úrovni. A že bude mít stejný dopad jako jakýkoliv jiný nástroj, který si lidstvo vymyslelo.
Kolem sebe přitom vidíme čím dál víc příkladů, co jsou šikovní lidé s AI schopni dělat — ale dokud to nevidíme na vlastní oči a ve vlastní práci, často si myslíme, že zrovna nás se to netýká.
Dopad umělé inteligence na naši práci přitom bude obrovský. A letos to poprvé uvidíme na vlastní oči. Proto se na to musíme připravit — jako lidé, firmy i celá společnost.
Důležitá poznámka: Vím, že naše práce není jen o tom, co děláme na počítači. Že je plná regulací a organizační setrvačnosti. Že úsudek, vztahy a lidské emoce žádný model nenahradí. Že práce nezmizí — jen se změní, jako se měnila vždy. I ve své knize Budoucnost nepráce píšu o tom, že na světě není omezené množství práce a lidská schopnost přizpůsobit se je obrovská. Jenže právě ta nerovnoměrnost — že se někteří mění rychle a většina zatím vůbec — je důvodem, proč vzniká to, o čem chci mluvit: ne jen dvě třídy lidí. Ale i dvě rychlosti učení. A dvě zcela odlišné reality.
Bifurkace přichází
Když jsem se připravoval na AI Predictions 2026, prošel jsem data z největších AI laboratoří i z našich AI programů. Rozjel jsem taky veřejnou diskusi na LinkedIn s jednoduchým dotazem: jak se změnil váš přístup k AI za minulý rok?
Když jsem pak více než 80 odpovědí hodil do AI, vypadlo z toho několik jasných věcí: lidé se posouvají od chatování k pokročilejším nástrojům, kombinují více modelů a pouštějí se do složitějších věcí.
Ale nejdůležitější poznatek byl jiný: rostoucí propast.
Rozdíly mezi pokročilými uživateli a ostatními se prohlubují. V některých firmách adopce AI stagnuje. A pokročilí uživatelé ztrácejí trpělivost s okolním světem.
Jen pozor — pokročilým uživatelem nemyslím ajťáky, kteří byli vždycky tak trochu v jiném světě. Naopak. Jsou to lidé ze všech možných týmů a oddělení. Architektka, marketér, manažerka ve financích, produktový specialista…
Claude mi tehdy poprvé ukázal termín bifurkace — a ten přesně popisuje, co se děje:
Bifurkace (z latinského „vidlička“) znamená rozvětvení na dvě části. V geografii se řeka dělí na dvě koryta, v medicíně se aorta dělí na iliacké tepny. V matematice a fyzice tento pojem popisuje náhlé změny chování systému, které vedou k novým stavům.
Neboli — paralelní světy.
Tuto bifurkaci zažíváme právě teď. Vstupujeme do éry paralelních světů — v jednom žijí lidé, kteří pracují v symbióze s AI. Ve druhém ti ostatní.
Podívejte se na reálné příběhy lidí z mého programu Future AI Leader:
„Ve středu jsem použil svůj první skript na slučování dat. Dnes, o pár dní později, mám napsaných asi 15 dalších skriptů pomocí AI na různé operace, automaticky zpracované stovky dokumentů a ušetřené týdny času.“
Takových příběhů přitom vidím desítky:
„Vytvořil jsem kompletní automatizaci s AI integrací…“
„Postavil jsem aplikaci pro plánování a hodnocení výrobních kapacit…“
„Posunul svou vizi od ‚chtěl bych, ale nevím kde začít‘ k ‚mám vše připraveno’…“
Znovu připomínám — nejde o žádné ajťáky…
To samé vidím i v našem týmu. Kdykoliv někomu ukazujeme jak fungujeme, lidé si myslí, že jsme z úplně jiné planety.
Můj kolega Tomáš Paulus, který má na starosti produkty Aibility, ukazoval zákaznici ze Švédska, jak máme nastavené naše AI nástroje a jak využíváme agenty v práci. Přestože si předtím volala se šesti dalšími firmami, v našem případě se zmohla na jediné: “Tome, vy jste úplně jinde. Ale fakt úplně jinde.“
Dám vám konkrétní příklad. Když jsem potřeboval získat zpětnou vazbu kolegů na nový projekt, poprosil jsem svého AI agenta, aby mi vytvořil hlasového asistenta, který si s každým zavolá a pobaví se o tom. Zabralo mi to tři jednoduché prompty. Tři. První dva na postavení voice bota, třetí na analýzu těchto konverzací.
Ale to není všechno. Když jsem to sdílel v týmovém chatu, chytla se toho kolegyně Žaneta a postavila si úplně stejným způsobem hlasovou agentku Vanessu:
„Ta po odeslání nabídky zavolá klientovi. Hovor trvá 3–5 minut. Mluví česky, přirozeně, neprodává. Po každém hovoru mi přijde e-mail se shrnutím — co klient řekl, jaký má vibe, co potřebuje.“
A takových příkladů kolem sebe vidím čím dál víc…
Jak to máte vy? Řešíte taky takové věci? Vidíte takové příklady ve svém okolí?
Pokud ano — skvělé. Víte, co je možné, a víte, jak AI ovlivní vaši práci a jak se na to připravit.
Pokud ne — máte problém. Protože tohle je jen vrcholek ledovce a vy nemáte tušení, co přichází.
Paralelní světy AI nástrojů
Rozdíly mezi nástroji velmi dobře popisuje Matt Shumer ve svém článku Děje se něco velkého (originál / český překlad), který za několik dní vidělo více než 80 milionů (!) lidí:
„Dnešní modely jsou k nepoznání oproti tomu, co existovalo před půl rokem. Debata, zda se AI opravdu zlepšuje nebo narazila na zeď, je u konce. Kdo to stále tvrdí, buď současné modely nepoužil, má důvod situaci bagatelizovat, nebo vychází ze zkušenosti z roku 2024, která už neplatí. Propast mezi veřejným vnímáním a realitou je obrovská — a nebezpečná, protože lidem brání se připravit.“
Stačí se zamyslet, jak se možnosti těchto nástrojů posunuly za několik posledních let — protože právě tohle je realita, které je těžké uvěřit, pokud to nesledujete zblízka:
V roce 2023 dělala AI chyby při počítání jednoduchých příkladů.
V roce 2024 dokázala napsat jednoduchý software.
V roce 2025 prohlašují top vývojáři, že většinu kódu za ně tvoří AI.
A teď, na začátku roku 2026, přišla nová generace modelů, které způsobují, že všechno před nimi působí jako technologický středověk. Mimochodem — tvůrci těchto modelů už k jejich vývoji masivně využívají předchozí generace AI. Umělá inteligence pomáhá vytvářet ještě lepší umělou inteligenci. I proto se rychlost vývoje takto zrychluje.
Mluvím třeba o Claude Opus 4.6. Model, který je tak chytrý, že osobně nepoužívám už nic jiného. Po prvním týdnu spolupráce mě sice stál stovky dolarů, ale neměnil bych. Řeším díky němu neuvěřitelně zajímavé problémy, je extrémně chytrý na jakoukoliv analýzu dat a hlavně — programuje za mě cokoliv, co si vymyslím.
Mimochodem – chcete vidět co všechno s AI dělám? Přijďte se podívat na můj webinář v pátek 20.2.2026.
Rozdíly nejsou jen v modelech, ale i v samotných AI nástrojích, které lidé využívají v práci. Některé stále umožňují jen chat v prohlížeči. Jiné máte napojené na vaše soubory a složky, umí pracovat samostatně a klidně pracují hodinu v kuse, aby pro vás udělaly něco, co by vám normálně zabralo celý den.
V našem týmu používají úplně všichni — včetně našich asistentek — aplikaci Cursor. Já osobně už nepoužívám skoro nic jiného. Když jsem třeba potřeboval vyplnit několikastránkový AML dokument pro realitní kancelář, poprosil jsem Cursor, ať to udělá. Sám našel na mém počítači všechny potřebné informace, zbytek dohledal na internetu, vytvořil kompletně vyplněný dokument a uložil ho jako PDF. Bez jediného ručního vstupu.
Máte po ruce něco, co tohle dokáže taky? Nebo pořád píšete prompty do ChatGPT, kopírujete výstup do mailu a říkáte tomu „práce s AI“?
Pokud chcete vidět, jak vypadá paralelní svět top AI aplikací, musíte si hrát s těmi nejlepšími. Jinak to zkrátka nejde. Neřešte přitom jen to, co vám nabízí váš zaměstnavatel. Opravdu — jde o vaši budoucnost. Zaplaťte si ty nejlepší, které jsou – alespoň na pár měsíců – a naučte se s nimi pracovat nejlépe, jak umíte.
I kdyby to mělo být pro soukromé projekty, nebo abyste se něco naučili něco nového. Tato zkušenost je nepřenositelná a může vám zajistit místo na příštím pohovoru na vaši vysněnou práci.
Paralelní světy dovedností
Jednou z mých nejdůležitějších predikcí je extrémní důležitost člověka. Protože jen lidé s těmi správnými dovednostmi dokážou dostat z AI reálnou hodnotu.
Mohl bych pokračovat příklady z našich programů:
„Postavil jsem automatizaci plnění rozpočtových tabulek — úspora 1 den měsíčně. Opakující se úkol, ze kterého jsem měl každý měsíc hrůzu, je teď vyřízený automaticky.“
„Vytvořila jsem 80 slidů prezentace + 40 stran dokumentace za 3 hodiny. Kolegyně odhadla práci na min. 2+ dny. A 100 % by to nebylo tak dobré obsahově ani graficky.“
Nebo desítkami příkladů mých kolegů z Aibility. Nebo z mé vlastní praxe. Předpokládám, že už máte představu, jak vypadá paralelní svět lidí, kteří umí pracovat s AI. Dopad těchto rozdílů na trh práce začínáme vidět už dnes.
Tito lidé budou mít obrovskou výhodu a spoustu příležitostí. Ale taky s nimi budete soupeřit na příštím výběrovém řízení. A nejsou to jen pocity — data potvrzují, že vstupujeme do tzv. K-shaped economy — ekonomice, která se rozděluje do dvou linií.
Na jedné straně jsou top performeři, kteří jsou díky AI několikanásobně produktivnější. A pak jsou ostatní.
Podle studie PwC Global AI Jobs Barometer vydělávají lidé s AI dovednostmi o 56 % více než lidé na stejné pozici bez nich. A toto platové premium se za jediný rok zdvojnásobilo. Odvětví, která adoptují AI, vykazují trojnásobný růst příjmů na zaměstnance. Mnoho pracovníků přitom dosud neabsolvovala žádný pořádný AI trénink, aby tyto nástroje dokázali opravdu využít (a tím nemyslím jednorázové školení na ChatGPT nebo Copilot).
Goldman Sachs odhaduje, že do roku 2028 bude AI ovlivňovat 300 milionů pracovních míst. V Česku to může být víc než 1 milion. Nechci nikoho strašit, ale to je za 24 měsíců…
Naštěstí má každý možnost změnit svou trajektorii. Ale realita je taková, že každých pár měsíců se tato propast zvětšuje. A za pár let už možná nebude možné ji překonat.
Dobrou zprávou je, že schopnost pracovat s AI se dá naučit. Jako jakákoliv jiná dovednost. Jen tomu musíte dát prioritu a věnovat tomu čas. Klíčem totiž není jedno nebo dvě školení, ale poctivé učení v praxi (learning by doing). To potvrzují i data z programu Future AI Leader — většina účastníků tráví nad AI mnoho hodin nad rámec svých pracovních povinností. Ne proto, že musí. Ale proto, že pochopili, o co jde.
Druhou dobrou zprávou je, že spolupráce s AI není postavena na technické dovednosti. Je daleko inkluzivnější, než v případě jiných technologií. Podle našich zkušeností stojí schopnost využít AI na čtyřech pilířích:
- 35 % AI-first mindset
- 30 % Schopnost spolupracovat s AI nástroji
- 25 % Aplikace ve vlastní práci
- 10 % Technická část
Vidíte? Jen 10 % jsou nástroje. Nejdůležitější je mindset. Všichni top performeři v našich programech zmiňují změnu mindsetu jako první. Člověk s AI-first mindsetem a nulovými technickými dovednostmi se naučí všechno. Člověk s perfektními dovednostmi a nastavením „na tohle nemám čas“ nevyužije nic.
Pokud k tomu přidáte tzv. „high agency“ — proaktivitu, převzetí odpovědnosti a schopnost se učit, je velká pravděpodobnost, že už za několik měsíců můžete i vy patřit mezi ty, kteří žijí v paralelním světě.
Paralelní světy v práci
Naprosto souhlasím s CEO Anthropicu Dario Amodeiem, který prohlásil, že AI eliminuje 50 % juniorních kancelářských pozic v horizontu jednoho až pěti let. Osobně si myslím, že v oblasti znalostní práce to může být daleko víc. Bude to mít i spoustu pozitivních dopadů — ale rozhodně ne pro všechny.
První známky už vidíme. Poptávka po AI dovednostech začíná měnit trh práce. Firmy nenajímají tolik nových lidí, propouštějí, týmy pracující s AI mohou být výrazně menší a firmy hledají jiné lidi — takové, kteří umí pracovat s AI.
Bude chvíli trvat, než se to projeví v ekonomice. Ale pokud sledujete, co se děje, vidíte to s předstihem už teď.
Hezký příklad je vývoj nového nástroje Claude Cowork. Anthropic celý tento nástroj vytvořil za pomoci AI za deset dní. Pracovník Googlu to okomentoval tím, že tráví každý den deset hodin na poradách o tom, jestli mají podobný nástroj vytvořit taky.
Andrew Ng, jedna z nejvýznamnějších osobností v oblasti AI, nedávno popsal, co vidí na vlastní oči v Silicon Valley. Berte to jako pohled do blízké budoucnosti, která se brzy rozšíří i k ostatním:
„Firmy nenahrazují lidi umělou inteligencí — nahrazují lidi bez AI lidmi s AI. Marketéři, recruitéři a analytici, kteří umí s AI i kódovat, jsou produktivnější než ti, kteří to neumí. A firmy se s těmi, kteří se nedokážou přizpůsobit, pomalu loučí. Zároveň se zmenšují celé týmy. Projekt, na kterém dřív pracovalo 8 inženýrů a 1 produktový manažer, dnes zvládnou 2 inženýři a 1 PM — nebo i jeden člověk, který kombinuje obojí.“
Jak tedy budou vypadat paralelní světy v naší práci?
Svět 1: Koordinují AI agenty. Jsou „zahradníci“ a vytvářejí systémy, ve kterých práce pracuje za ně.
Svět 2: Každý úkol dělají ručně od začátku do konce. Jsou „sochaři“, kteří všechno dělají sami.
Svět 1: Dokumentují své know-how, procesy, myšlení. AI je zná a dává čím dál lepší výstupy.
Svět 2: Nosí všechno v hlavě. Každý prompt začínají od nuly, výstupy jsou generické.
Svět 1: Od nápadu k prototypu za minuty. Rychlé zhmotnění, rychlá zpětná vazba, rychlé zlepšení.
Svět 2: Od nápadu k realizaci týdny. Schůzky, schvalování, čekání. Spousta věcí zůstane jen v hlavě.
Svět 1: Marketér si dělá reklamy, obchodník reporting, učitelka testovací aplikaci.
Svět 2: Když potřebují něco technického, posílají požadavek na IT a čekají. A čekají.
Svět 1: Nabídka klientům 5 minut po schůzce. Interaktivní web místo PowerPointu. Lepší služby.
Svět 2: Nabídka za dny. PowerPointy. Maily s přílohami. Stejně jako před 10 lety.
Svět 1: Ownership, high agency, vědí „what good looks like.“
Svět 2: Čekají na pokyn, na školení, na to, až firma zavede AI.
Neříkám, že jeden svět je lepší než ten druhý. Každému může vyhovovat něco jiného. Někdo chce mít věci pod kontrolou, někomu stačí to, co dělá dnes, a někdo se rozhodne s AI nespolupracovat vůbec. A je to naprosto v pořádku.
Ale je dobré se při takovém rozhodnutí ptát:
Budu schopen dodávat hodnotu klientům i zaměstnavateli?
Budu kolegům pomáhat, nebo jim spíš komplikovat práci?
Budu na trhu práce relevantní v mém oboru i příští rok?
Co byste mohli měli udělat už dnes
Matt Shumer to říká přesně:
„Tohle může být nejdůležitější rok vaší kariéry. Člověk, který přijde na poradu a řekne ‚udělal jsem tuhle analýzu s AI za hodinu místo tří dnů‘, bude tím nejcennějším člověkem v místnosti. Ne někdy v budoucnu. Právě teď. Naučte se tyto nástroje. Ukažte, co je možné. Tohle okno se brzy zavře — jakmile to pochopí všichni, výhoda zmizí.“
Pokud se rozhodnete objevit paralelní svět, ve kterém budete opravdu žít v symbióze s AI — tady je pár možností, jak na to:
Vytvořte si AI vizi. Představte si sebe za tři až pět let, kdy AI bude dělat většinu toho, co dnes děláte — ale daleko lépe. Co budete dělat vy? Jak k tomu budete AI využívat? Co se musíte naučit, abyste se k téhle budoucnosti dostali? Tato vize se může stát vaší severkou — kompasem, podle kterého budete dělat rozhodnutí o svém učení, kariéře i každodenní práci.
Poznejte své silné stránky. Udělejte si test talentů — pro sebe i pro svoje děti. A hledejte cesty, jak se co nejvíc zlepšit v tom, v čem jste dobří už teď. Čím víc budete expertní ve svém oboru, tím větší hodnotu budete (i díky AI) mít. A tím víc vás bude spolupráce s ní bavit.
Zapojte se do komunity. Choďte na externí setkání, srazy, meetupy, konference. Zvlášť pokud ve vaší firmě nemáte skupinu nadšenců. Potřebujete vidět realitu u ostatních — co je možné, ale taky to, že všichni řeší to samé co vy. Že nikdo nemá všechny odpovědi. A že ta cesta je snazší, když ji nejdete sami.
Choďte na kvalitní školení. A dávejte si pozor na ty nekvalitní. Preferujte taková, kde se ukazují věci z vlastní praxe — nikoliv konzultanti, kteří prezentují připravené slidy nebo demo příklady, které nemají s realitou nic společného. Sociální sítě jsou dnes plné no-name školení, která dávají vysloveně škodlivé rady. Buďte nároční na to, od koho se učíte.
Ale ten nejdůležitější krok je začít brát AI vážně. Zaplatit si Claude, Gemini nebo ChatGPT – plnou verzi, a využívat nejlepší modely. Vyzkoušet některý z nástrojů na vibe coding (Macaly, Replit, Lovable, Cursor) a zkusit v něm něco postavit – od začátku do konce. Neřešit jen drobnosti, ale zaměřit se i na opravdu velké problémy nebo projekty, které máte v hlavě.
Protože právě to je na AI to nejlepší – možnost konečně realizovat věci, o kterých už dlouho sníme.
F.
Ps. Pokud potřebujete dodat inspiraci nebo ukázat cestu, jak se do paralelního světa dostat, hned v příštích týdnech máte několik skvělých příležitostí:
Webinář Future AI Leader (zdarma)
Ukážu vám, co se naučit, abyste v AI uspěli. A jak využít tento rok k tomu, abyste byli připraveni na budoucnost.
https://www.aipredictions.cz/webinar-future-ai-leader-2026
Program Future AI Leader Masterclass
Deset intenzivních týdnů, kdy se vám budu věnovat a pomůžu vám být v AI mezi nejlepšími v Česku i na světě.
https://www.aipredictions.cz/future-ai-leader
Akce kolegů z Aibility
Chystají řadu zajímavých věcí a je to komunita, do které prostě chcete patřit 😉